Pralinkám se na Dnem dlouhodobě příliš nedaří. Dojít nebo nedej bože se umístit je problém. Přesto nebo právě proto bylo letos zájemců více než dost. Dokázali jsme udělat jak zelené tak oranžové Pralinky zvlášť. Zelené pralinky chtěly po úspěchu na Ostrovtipu a Bedně dokončit hattrick. Oranžové pralinky chtěly zacvičit novou členku a konečně si užít šifrovačku, u které neusínají a nemrznou.

Jarní sezóna 2011 přinesla nemilou věc. Termíny zlínského Osudu a ostravského Ostrovtipu se shodovaly. Bylo nutno si vybrat. První ročník Ostrovtipu jsem jako člen fúze Tuleni masového kašpárka s pralinkou vyhrát, tak pro mne představoval jedinečnou příležitost konečně poprvé za svůj šifrařský život a jedinkrát v tomto roce obhájit zlatou medaili. Leč zbytek Pralinek zvlášť měl jiné preference, takže volba padla na Zlín. Odmítl jsem kvůli tomu nabídku loňských spoluhráčů na obhajobu prvenství v původním složení, takže Tuleni masového kašpárka byli tentokrát bez pralinky. A ve Zlíně probíhalo odpočítávání, jehož rozuzlením byl dlouhý nos. Zarezervovaný termín byla škoda nechat propadnout, takže jsme se záhy přihlásili na ten Ostrovtip.

Noc tapürů se jevila být závazek, Jakkoli se nám v posledních letech docela daří, k obhajobě titulu přece jen nedochází každý den. I Petr, který se o rok dříve na jeho zisku nepodílel, se rozhodl být tentokrát při tom. Čtyřčlennou sestavu Pralinek zvlášť doplnil jako host Zbožák. Psa nechal tentokrát Ondra doma, stejně se tu nedávají trička v psí velikosti. Jenže na trička by nám to muselo jít jako po másle. A to se nestalo.

Na Dnem jsme měli nějak málo zájemců o účast. Ondra, já a nikdo. Protože se nám ta hra chronicky nedaří, máme chuť se s tím poprat. Oprašujeme loňskou sestavu s Bárou Peškovou jako externí posilou a těšíme se. Nakonec se ukazuje, že se Petr nechal naverbovat ke konkurenci a hraje proti nám v týmu Everyones chance. Asi si myslí, že se mu podaří porazit Pralinky zvlášť, jako jsem to svého času udělal já s Tchořím smradem. Ale my se nenecháme, byla by to ostuda. Takže máme jasný dílčí cíl. Porazit Everyones chance.

Zase nás jednou čekala šifrárna, na kterou jsme byli schopni sestavit družstvo z vlastních řad. Kromě těhotné Aleny kompletní základní sestava. A protože s námi z výše uvedeného důvodu letos Alena hrála pouze Sendvič a protože v inkriminovaném dni Ondra byl kdesi v Kroměříži, na kvalifikaci jsme se sešli v akční sestavě Alena, Martin, Petr, Pepa a já. Alena a Martin tvořili pracoviště královéhradecké, zbytek pracoviště poličské. Nakoupili jsme si nějaký proviant a mohlo se začít. Prvních devět minut kvalifikace jsme strávili hledáním zadání a jeho vzájemným přeposíláním mezi Poličkou, Hradcem Králové a Jičínem.