Minulé ročníky Pandy chodila Alča s Lenkou a braly hromadu podměrečných dětí. Letos nastal problém, protože najednou měly hned tři prvňáky. To je na jeden tým moc. Rozhodli jsme se, že tedy postavíme ryze rodinné týmy Soví školku a Bandasky. Bandasky zkusí štěstí v kategorii Rodiče s dětmi. Zuzka toho po první třídě zatím moc nevyluští a nám s Alčou přišlo nepatřičné kalit vodu. Rozhodli jsme se pro kategorii Ostatní. Šifer bude víc, budou o něco těžší a my si to konečně užijeme. Už dlouho jsme nešli jen ve dvou. S holkami to pojmeme jako procházku po Pardubicích a budou fungovat jako handicap.

Pro Kačenku jsme vymohli odrážedlo. Ve svých 4,5 letech se do počtu hráčů nepočítá a na prodlouženou trasu zatím nemá. Lépe řečeno, možná by měla, ale my na to nemáme. Zuzka je chodec už od mala, o tu strach nemáme. Přesto Zuzka odrážedlo závidí, tak se cestou na start pokouší se aspoň trochu svézt, a to i přes velký Káčin odpor. Konečně jsme na startu, platíme, dostáváme obálku a holky se rvou o odrážedlo. Nakonec najdou Matyáška a dohodnout se na kompromisu ve střídání. Naše světle zelená trička jsou velmi atraktivní pro broučky a tak zbožně koukáme na orgy, kdy to konečně odstartují.

Vysvětlení pravidel, pár rad a je odstartováno. Utíkáme co nejdál od brouků a tím pádem i od nápověd. Rozbaluji obálku, začínáme luštit a holky se nudí. Zuzka se podívá na zadání a ptá se, za jak dlouho to vyluštíme. Musíme zabavit holky kreslením. Konečně se díváme na šifru a netušíme, co s tím. Dorazí Jana a zeptá se, proč neluštíme i s druhým papírem z obálky. Dejavu. Tohle se mi už povedlo na Dnem, ach jo. Tak už víme, co s tím. Než s tím pohneme, tak už je to nápověda. A za chvíli druhá. Hm, a máme tam chybu. Tak vygumovat a znovu. Další a ještě jedna nápověda. Máme to. Hlásíme heslo a jdeme se na druhé stanoviště. Byla to pěkná úvodní šifra, která pěkně roztrhala startovní pole. My jsme si trochu ztížili, ale asi bychom stejně nebyly díky chybám rychlejší.

Kačka se na mostě na odrážedle natáhne, jak široká, tak dlouhá a spustí poplach. S ubrečenou Kačkou v náručí a Alča s odrážedlem podpaží se doplazíme na druhé stanoviště. Sedáme do mokrého stínu. Máme složit tangramovou labuť. Na poslední chvíli zachraňuji zadání. Kačka ráda stříhá a stříhá hodně. Mohli jsme mít místo tangramu puzzle. Labuť je složená a dostáváme zadání. Holky se nudí a vyžadují pití, jídlo a zábavu. Stín mizí a my se s Alčou přesouváme potichu do stínu. Kruci, holky nás našly. Morseovka z toho kouká na první pohled. Ale nic z toho neleze, tak zkoušíme trojkovku, polský kříž a také nic. Holčičkám dochází trpělivost s neschopnými rodiči. Jsme tu asi 20 minut. Na ostatních šifrovačkách je to chvilka, ale my už voláme o nápovědu. Za 15 trestných minut se dozvíme, že to je morseovka. Alča má nápad, že graf má spodní a horní část. My jsme to brali do teď jako celek. Mezery mezi slovy nejsou moc jasné. Poslední část horní křivky je jasné Y. Ale začíná to PW. PAM zní lépe, dál je to blbost. Zkoušíme to pořád dokola a pak konečně uděláme další řádky, které dávají smysluplná slova jako MOST SEVER. Konečně beru do ruky mapu a nacházím most P. Wonky. Geniální tajenka, budu muset taky v Hradci něco podobného najít.

Kačenku na odrážedle bolí nožičky. To bude ještě dlouhý den. Jana nám na stanovišti dává brýle. Průběžně si je všechny vyzkoušíme. Za mě asi nejlepší aktivita. Šifra padla během chvilky, sice se nám Jana snaží nakukat, ať to počítáme, ale my jsme si na Sově měly Matematický koutek pro pokročilé, tak jsem se nenechal svést a přečetl na první dobrou umístění dalšího stanoviště. Holky jsou spokojeny, jde se rovnou dál.

Na hřišti se holky rozprchnou a my se jdeme trápit se zastávkami železnice. Ve dvou je to docela výzva, ale asi na 4 pokus jsme úspěšní a to hlavně kvůli Alče. Nastává čas krmení. Holky se cpou tousty a já si obíhám CD. Mám opsaná čtyři. S holkami dohledáme páte. Začíná to DÁL, ale pak to moc nejde číst. Nechybí nám ještě nějaké CD? Oblézáme hřiště, ale už nic nenacházíme. Alča navrhuje olympijské kruhy jako na Podzimní. První čtyři CD barevně sedí, poslední je bílé a ne černé. Přepisuji znovu zadání ve správném pořadí a čtu další slova, ale ještě ne celou tajenku. Tu Alča prorazí hrubou silou. Vyrážíme těsně za Neřády. Kačce to na odrážedle moc nejde, tak ztrácíme. Naštěstí je to jen kousek.

Stavím papírovou šipku a tiše ignoruji Alču, že vlaštovka by byla lepší. Na první pokus přehozeno asi o půl metru. Holky se vrhají na bonbón. Chtějí ho půlit, ale Kačce nechutná (zamyšlení pro orgy), takže Zůza tlačí v rychlosti celý bonbón. Cukr v libovolné podobě je ochotna pozřít za jakýchkoliv podmínek. Stěhujeme se do stínu ke galerii. Já čaruji s mapou a Alča zatím pochopí smysl šifry a čte tajenku. Holky se nestíhají nudit. Jen ti Neřádi odchází o chvilku před námi.

Kačenku už nebolí jen nožičky, ale i pozadí. Tlačím odrážedlo ke kostelu. Těsně před orgem mi přejede nohu a je opět na zemi. Jdu házet na koš a Alča tiší Kačku. Zuzka se snaží taky házet, ale je to na nic vysoko. Na snad na 150-tý pokus konečně trefuji. Holky nachází kanál plný vody a snaží se něco lovit. Asi budou totálně zmáchané, špinavé, ale je pěkně a my mám pár minut na luštění. Usedáme opřeni o kostel. Roční období nacházíme docela rychle, pak si všímáme i počtu orgů, který se s nimi až moc dobře shoduje. A utápíme se v tom. Šifer před námi je hodně a potřebujeme se pohnout. Holky začínají vyzvídat, kdy už tedy půjdeme. Zkouším Zuzce předhodit A4 popsaného textu, ať nám jde tedy pomoci. To je na prvňáka moc. Znechuceně odchází zpět ke kanálu. V textu je dost zajímavých češtinských obratů. Jsem poučen, že autorem je češtinářka, ať to neřeším. Vzdáváme to a Alča jde volat o nápovědu. Než se stihne vymáčknout, kde jsme, tak nacházím trojku. A v prvních větách i další čísla. Odvolávám Alču a jde se luštit. Konečně to máme. Pěkná netriviální šifra.

Na dalším stanovišti máme projíždět vozíkem slalomovou dráhu. Zuzka jede tam a Kačka zpátky. Dostáváme šifru, pokecáme s orgem s tím, že holky budou jezdit na vozíku a my budeme mít konečně klid. V naši kategorii tu jsme první. Já jsem to nečekal, měl jsem za to, že povykující handicap bude fungovat líp. Podívám se na šifru. Hele kosmonaut, v Polabinách je ulice Kosmonautova. Dole je hrad, to bude asi Hradecká. Ne pohled do mapy mi říká, že ten hrad je bílý. Bělohradská. Valíme dál. Škoda, tady by se holky zabavily.

Pizza Panda. Bohužel není aktivitou sníst pizzu na čas. Zuzka zkouší slepeckou hůl, Kačka zase nazpátek. Dostáváme šifru. Holky necháme u orgů, ať je nějak zabaví. Snad nezničí hůl a orgy. Pí je ze šifry vidět na první pohled. Mezitím doráží Bandasky. Holky se druží a my si dolušťujeme poštu.

Zase krátký přesun, to se nám s prcky líbí. Zdravíme Ivana, Ivču i Janu. Holky mi nechtějí půjčit mince! Kačka umísťuje penízek do misky a my dostáváme šifru. Holky necháváme u vody a luštíme. Semafor padne docela rychle. Ivan u holek reklamuje, že jim dal 7 mincí a teď jich je jen 5. To by sedělo, přesně takhle naše holčičky fungují. Co nezničí, to ztratí. Ztracené mince jsou dohledány a my jdeme k památníku.

Šifru holky najdou v pohodě. Přemístění šifry díky vysekanému keři nám nečinilo problémy. Usedáme na lavičku a holky posíláme na hřiště. Šifra vypadá jako popis cesty, jen nejsme schopni určit, kde začít. Procházíme lesopark Potůčka. Hledáme nějaký vhodný park na mapě. Obcházíme místní park a naštěstí nemá vchod ze severozápadu. Pokukujme po Tyršových sadech. Ale pořád to nesedí. Holky začínají být netrpělivé a my tak nějak z nich nervózní. Voláme o nápovědu, ta nás nabádá k mapě parku, k názvu parku a nezapomeň. V místním parku není jeho mapa. Jméno parku Potůček nám připomíná šifru z loňské Tmou a zkoumáme vodní toky v Pardubicích. Zase slepá cesta. Nezapomeň navádí na druhou stranu. To už jsme tak nějak použili na CD. Vzpomínám si na tangram, ale to taky není ono. Znovu používáme mapu z druhé strany. Tyršovy sady jsou vyloučeny, jsou malé a nesedí. Pak vše aplikujeme na plán MHD. Naštěstí tam nesedí vůbec nic. Konečně Alča přechází k rejstříku. Tam jsem zatím jen hledal Čimišníkovou a Čekankovou ulici. Po 45 minutách propichujeme mapu a připočítáváme si dvě nápovědy. Odvoláváme děti, kterým s námi došla trpělivost. Pěkná šifra.

Cesta rozpálenými ulicemi je dlouhá, holky brblají. Jsme na křižovatce. Kráter po propisce rozšiřuje oblast pátrání. Alča s holkami zkoumají jih, já obcházím podchod a nacházím šifru. Vedro. Sedíme v relativním chládku na schodech. Holky do sebe tlačí sendvič. My počítáme a Alča během pár minut přichází na řešení. S Rosicemi jsem tak nějak nepočítal, ale dali jsme se na vojnu. Balíme a jdeme přes nadjezd. Já mám kolo pod paží. Kačka funguje jako jídelní vagón. Cpe se toustem, stěžuji si na nožičky a nechává se táhnout Alčou nahoru na nadjezd. Z nadjezdu jí to naštěstí jede samo. Zuzka je statečná a šlape. Měním strategii a Kačku už jen tlačím před sebou. Nechám si to patentovat - dítě s kolečky.

Nacházíme šifru a na první pohled je jasné, že konečně přišel čas na tangram. Ten jsme marně aplikovali na jiné šifry, takže tušíme jeho záludnosti. Terénní nápověda je nedaleko, takže ji vyzvedáváme. Konečně víme, co s tím. Pomalu skládáme tvary a lezou písmenka N, pak dlouho nic a pak P. Do teď nevím, jak to bez nápovědy efektivně řešit. Navíc máme jen jeden výtisk, takže nějaká paralelizace není možná. Alča analyzuje strukturu tajenky a stejná písmenka a odhaduje, že to bude NAM a PAM. Je to kousek, tak jdeme.

U památníku nacházíme jednu z nejhezčích šifer letošní Pandy. Holky se konečně zapojují do luštění a barví ovoce a zeleninu. Název a rozložení nenechává na pochybách, že to bude braill. Vše jde od ruky a ani si neuvědomíme, že mimo barev se to mělo třídit na ovoce a zeleninu. To jsem zpětně v cíli ocenil a šifra se mi o to líbí ještě víc. Valíme dál, protože nám došlo pití. Kačka se nechává tlačit, kochá se a málem narazí do auta. Zuzka chytla druhý dech a obě se předhání, kdo vyzvedne první šifru. Tentokrát je to Kačenka.

Chvilku čarujeme s kalkulačkou, až přicházíme na vztah dělence a dělitele. Pak už to jde ráz na ráz a je to HOTOVO. Přesuny už máme zmáknuté, začíná zaostávat Alča. Zuzka běží do cíle nahlásit heslo HELIKOPOTVORA. A došli jsme.

Ve stínu se občerstvujeme, já na sebe liji vodu z vaničky. Nádhera. Bandasky jsou v cíli a jsou třetí. Domlouváme se, že se společně pojedeme koupat na stříbrňák. Proto orgové vyhlašují kategorie dětí a rodičů s dětmi. My musíme počkat, protože máme 25 minut penalizaci. Když už orgové chtějí psát diplomy, doráží další tým, který nemá žádné řešení a jen malou nápovědu. To bude těsné. A bylo, o 3 minuty jsme druzí. Další dejavu z Paralaxy, kde jsme skončili druzí o pár minut díky bonusové šifře. Vyhlašují se výsledky. Holky dostávají nádherné pandy, pastelky atd. Kačka teskní, protože minule dostala bublifuk. Co si ty děti nepamatují. Klábosíme s orgy a pak se jedeme koupat, holky to mají už od Rosic slíbené.

V neděli podvečer, když renovuji holkám zahradní tabuli, mi volá Ivan. Prý došlo k chybě, která se stává maximálně jednou za deset let. Jsme nakonec první. Večer to sděluji holkám a jsou nadšené.

Hru jsme si moc užili. Holky zatím nemají věk na to, aby nám při luštění pomáhaly. Příští rok, by Zuzka už snad mohla. Přes rok ji budeme trénovat na šifrách z jednodušších kategorií. Poprosil bych orgy o jejich vystavení nebo zaslání. Letos jsme ještě byli rádi za aktivity a stanoviště u hřišť. Délka trasy podle mě byla v pořádku, dokud jsme měli stejná stanoviště s dětmi, tak byla hodně blízko. Ale to je v pořádku. Denní hry jsou vždycky dostih. Na 14 šifer a přesuny jsme měli jen 8 hodin a to je docela fofr. Dětská kategorii to dokonce měla o 2 hodiny kratší, možná by příští ročník bylo fajn jim to prodloužit, aby měli čas více luštit. Šifry byly fajn. Převážně pomůckové, ale to je na šifrovačce pro začátečníky správně. Ale vyskytly se i pěkné složitější šifry, které zamávaly pořadím. Bezva, nemám, co bych vytknul.

Díky moc orgům za uspořádání Pandy. Letos to měli díky hromadnému výpadku pomocníků hodně těžké a přesto to zvládli.