Letošní podzimní šifrovací sezóna byla pro nás docela chudá. Když Martin oznámil, že chystá Mimořádnou, tak jsme zajásali. To nám vydrželo, než jsme zjistili její termín. Dát šifrovačku do prodlouženého víkendu pro nás nebylo šťastné. Tak jsme začali uvažovat i o Zkratce.

Na Zkratku Pralinky v plné sestavě rozhodně nemůžou. Na dovolené jsme se s kamarády šifrovacími začátečníky domlouvali, že bychom je někdy vzali na jednoduchou šifrovačku. Zkratka se tak zdála ideální. Trochu s obavami jsme sondovali, jestli nejsme moc silní a nebudeme orgům vadit. Sice jsme splňovali naše soví pravidla, ale nechceme orgům působit problémy. Na začátku nás statek nasadil na jako druhé, nakonec jsme se propadli na osmé místo a to jsme přibalili i Dana.

Den před hrou si pro jistotu zkouším testovací režim systému, protože tuším, že by to mohl být problém. Ale test jsem prošel bez problému, tak snad během hry nebude zlobit.

Na start jedeme z Hradce autem, metrem a nakonec tramvají. Na Parukářku přicházíme ze správné strany, aniž to zatím tušíme. Vyzvedáváme si startovní obálku a příručku v rozsahu Vojna a mír. Do startu si ho několikrát přečteme, ale v průběhu hry se ukazuje, že asi ne tak pečlivě, jak jsme měli. Šifrovací pomůcky používáme svoje, a když bylo potřeba použít zkratkové pomůcky, tak nám to dlouho trvá, než si na ně vzpomene. Z textu nějak nechápeme, jak bude fungovat turistická bonusová šifra. Budou to samostatné šifry, bude to jedna velká šifra, čemuž naznačuje, že bude mít 4 části? Budou se moci dát luštit samostatně, odděleně? To se ukáže, až si části dostaneme.

Mocný trojhlas odstartuje hru. Honza s Klárkou si berou zkratky, Alča uchvátí tvary a na mě zbývají houby. Alče dojde, že tvary jsou překážky kynologického hřiště, jdou to s Danem okouknout a vyluštit. Ano, přišli jsme ze správné strany, jinak jsme asi neměli šanci. V houbách tuším díky různému počtu slimáků poláka a časem pochopím i určení polohy čtverce. Pěkná šifra. Alča přibíhá se skicou a šifra se jí také líbila. Zkouším do systému zadat vyzvednutí první šifry, ale nedaří se mi to. Až orgové mě radí, že je potřeba přečíst návod na systém. Musí se zadat START. Proč proboha, vždyť všichni startují v jeden okamžik. Je to naprosto zbytečný krok.

Honza s Klárkou zatím částečně doplnili část zkratek. Společně doplňuje další a pak Alča odhalí nedostupnost a odhadne tajenku. Převádíme data na jména a hledáme dynastie. Máme Lucemburky, Jagellovce a Přemyslovce. Ale co s tím? Přemyslova ulice je moc daleko, ale Přemyslovská už je v dosahu. Konečně si všímáme i malého loga zkratky, tak je umístění stanoviště jasné.

Na náměstí Jiřího z Poděbrad si vyzvedáme šifru. Dohadujeme se, že luštit budeme až u turistického bonusu. Nedá nám to a diskutujeme šifru cestou. Někdo nadhodil, že jsou tam 3 řádky čtverečků, tak to bude braill. Nejprve za chůze zkouším čtverečky, ale až mezery dávají jeskyni. V paměti doluji jedinou jeskyni v Praze, kterou znám, Gröbovka. K velké nelibosti ruším pauzu u Bezruče a jdeme do jeskyně. Tam už na nás mávají Tornáda. Obíháme jeskyni, v jedné skalní kapse nacházím injekční stříkačky. Nedohodneme se a máme více papírků od jednoho druhu. Alča to jde za reptání a moji omluvy vrátit a my zatím s Hozou a Klárkou pojmenováváme dvojice obrázků a za chvilku doplňujeme i trojice. Nějaké nám nejdou pojmenovat, anebo je máme pojmenované špatně. Nakonec je to zase Alča, která z toho vyskreblí správné jezero. Pěkná kolektivní šifra. Cestou málem mineme turistický bonus, protože si ho v mobilu nevšimnu. Asi by mně více pomohlo, aby zpráva o bonusové šifře byla i na zadání v hlavičce. Tak si toho může všimnout více lidí v týmu.

Alča si luští svoji soví šifru. Tady to jde opravdu rychle, zvlášť když po pár písmenech z mapy odhadnu další stanoviště. Trochu problém dá odhalit tu správnou vyhlídku za závorou, nechtělo se nám podlézat závoru a jít na místo, které se nám zdálo soukromé.

Vyzvedáme si Ezopa a usedáme na sluníčko. Alča pomalinku rozmrzá. Dlouho netušíme, co s tím. O tvarech si myslíme, že jsou to části polského kříže. Do trubek se bude nalévat nějaká kapalina (krev, ropa, pivo nebo v nejhorším případě voda). Okolí se plní týmy, přišla pro nás první těžší šifra. Ve stínu odhaduji podle mapy další postup do parku Baarova. Snažíme se to napasovat na šifru. Frekvenčka tvarů odpovídá frekvenčce předpokládané tajenky, odpovídá i tvar předpokládaného A. Alča rozvíjí teorii trojrozměrného polského kříže. Vlastně popsání kostky, které si vyzvedneme na posledním turistickém bonusu. Nakonec se rozhodneme, že to i bez přesného principu zkusíme. A vyšlo to, až v cíli se dozvíme, jak daleko jsme byli od správného postupu.

Bombu zkoušíme, ale nedáme. Bohužel, když popisujeme ten správný čudlík, tak vyprší čas. Alča zkouší špatné tlačítko.

Šifru už jsem viděl, tedy její inspiraci. Snažíme se najít něco rozumného. Objevujeme FTIP a postupně odhadujeme, že další stanoviště je západní roh vodní plochy nedaleko zámku. Naštěstí najdeme Sýkorku a ne Labuť, která je jen chloupek za limitem 500 metrů. Cestou bereme turistický bonus.Na první pohled nás zaráží číslo 6,19. Nemáme za chůze pro to nějaké vysvětlení, tak šifra putuje do desek. Až později pochopíme, že to jsou dvě čísla 6 a 19. Osobně by mi tam místo čárky seděl třeba středník.

Disketa nabádá k bináru. Hodně rychle si všimnu, že jdou řady čísel převést na dvojice v rozsahu 00 – 31, což binár pěkně potvrzuje. Netuším, ale co s tučnými číslicemi. Přepisujeme si čísla do 0 a 1, ale bohužel špatným směrem. Zaráží nás dlouhé rozvoje 0 nebo 1, ale nic z toho neleze. Dlouho se zabýváme, jak do toho začlenit tučné cifry. Nakonec Honza objevuje, že to je jen nápověda, takže to můžeme ignorovat a na Alčin popud 0 a 1 připisuji do dlouhého sloupce. Hodně nás zmátla nápověda a způsob vypisování 0 a 1 nebyl moc intuitivní. Ale jdeme dál na kótu a to se počítá.

Dohledávka stanoviště nám trochu trvá. Jednak se neustále ztrácí Vojna a Mír a za druhé očekáváme jinou suchou větev. Jsme tu zase první, tak usedáme na lavičku. 18x7, co to proboha je. Věty jsou silně zhulené, divný je monolith. Přichází Párek a pak další a my pořád nemáme žádný nosný nápad. Dan si nese malý batůžek, do kterého se nevejde svačina. Přesun proti trudomyslnosti a za jídlem. V údolíčku nás to trkne, bude to periodická soustava, dohledáváme brožurku. Nejdřív nacházíme zbytky niklu, boru, helia. Pak nám dojde, že musíme spojit řádky. Přečteme si mezitajenku a hledáme tajenku. VRBOUL SRUB, zní čitelně, ale nejde nám najít na mapě. Hledáme další způsoby čtení. Alča nakonec vyskreblí VRBOVA UL SRUB. Tahle šifra se nám líbila, zase padla skupinově.

Orgové vydávají nápoje. Protože se nikdo nedokopal k luštění bonusu na stránkách, myslíme si, že lístek z brožury pro nás není. Zatím co, se zbytek týmu snaží pochopit, za co proboha dostaneme nápoje, doplňuji barvičky. Na tácku si neseme chemický koktejl. Dobře uhlí bude hnědé a ne černé, tráva bude asi zelená a ne modrá (bluegrass). Ale barvy nápojů nenapovídají, zda bude červená nebo zelená lucerna a jakou barvu má trpaslík (červený, bílý, hnědý). Zbytek je čisté hádání, jakou příchuť kapalina může mít. Na to je asi lepší, že nám to orgové nevylepšili. Zase skreblíme podle mapy a odhadujeme chutě a nakonec exujeme barevné panáky.

Vyzvedáváme si šifru na hřišti. Tohle asi bude trvat déle. Ptáme se na nejbližší hospodu, aby nám Dan neuhynul. Cestou k ní se zastavujeme na louce a raději luštíme, abychom se zbytečně nevzdálili od dalšího stanoviště. Když máme všechny 4 části turistického bonusu, tak se ho pokouším vyřešit. Zbytek luští šachovnici. Bonus zatím nepadl, ze šachovnice moc neleze. Nakonec napočítáme 2x 68 ve sloupcích a řádcích. To asi nemůže být náhoda. Dokonce vydolujeme písmenka, ze kterých může dát dohromady ULICE CERNY KJH (měl to být ten Suchý, Šlitr, ale špatně započítáváme vyhozené figurky). Poblíž je zastávka černý kůň, což by se pěkně vázalo na motiv šifry. Ale nesedí to. Mockrát čteme zadání, jsou zde náznaky, že je další stanoviště zadáno jako azimut a směr. Upřesnítko je mašinka. Tak to asi bude zase dětské hřiště. Dokonce na hřišti Hodkovičky je vyfocená mašinka. Nakonec čarujeme se 68, která se nám nezdá náhodná, a jdeme na nejbližší hřiště. Jdeme okolo hospody. Mašinka tam není. Bereme první nápovědu. Moc nenapovídá. Asi je potřeba určit identitu černého a bílého (Krtek a sysel podle způsobu pohybu tlapek :-)). Bereme druhou nápovědu, která nám také nic neříká. Pořád mi nedochází, proč jsou Šlitr a Suchý rasisti? V jedem okamžik používáme i semafor, ale nic z toho neleze. Zpětně nás opět zmátla integrovaná nápověda, kterou jsme považovali za vlastní šifru. Na rozdíl od bináru se nám ji nepodařilo odfiltrovat.

Jdeme do hospody nakrmit Dana pořádným jídlem. Zbytek si dá také polévku. Se šachy to vypadá špatně. Koukáme se aspoň na bonus. Nejprve padne A NAKONEC KRÁL. To nás utvrzuje, že musíme dát dohromady všechny části, které dají jedno heslo bonusové šifry, která bude asociační. Druhé padne DRUHÉ SLOVE DVACETKA. To interpretujeme jako Dvacet korun, na dvacetikoruně je sv. Václav. Zkoušíme symbol panovníka ŽEZLO, protože na KORUNU bychom napověděli jinak. Poslední nám vyjde VASE PRVNÍ HESLO JE STROM. To už nám dojde koruna, kterou zadávám do systému. Hurá máme bonus za 8 bodů. Bohužel přehlédneme, že nám systém připsal jen 2 body. Když jsme si zpětně četli brožuru, tak formulace, že bonusová šifra dává AŽ 8 bodů, mi připadá nešťastná. Rozhodně chtělo turistický bonus lépe popsat. Dostali jsme se do situace, kdy si systém myslí, že jsme si poslední heslo za 2 body vycucali z prstu. Na druhou stranu chápu týmy, které vyluštili 3 indicie a nenapadlo je hledat asociaci za další dva body.

Bereme deadku na šachy. Alča brblá, že to hřiště Hodkovičky jsme na základě upřesnítka uhádli dobře. Ale mimo upřesnítka na to nic jiného nenavádělo. Ach ouvej, posunuli jsme se špatným směrem, budeme to mít dál. Ach ouvej podruhé, mám do lesa jen dvě čelovky.

V hlubokém černočerném lese u mašinky je barevná šifra. Opodál řve v altánu banda alkoholem impregnovaná omladina. Jdeme k nejbližšímu světlu. Nějak se bude pohybovat kulička. Prostřední bazmeky vypadají braillově. Ale za hodinu s tím nepohneme rozumným směrem. První nápověda říká a něco o váhách a přepínání políček. Nápověda nenapovídá, nechápeme, co jsou to váhy. Druhá nápověda napovídá na braill, ale když nevím z první nápovědy, co s tím, tak bereme řešení.

Cíl je zase na druhou stranu, než jsme šli za světlem. Konečně tam dorážíme pár minut před koncem hry. Snažíme se luštit bonusy, ale už na to není morál. Posledními 2 šiframi jsme strávili 6 hodin. Bohužel nás pár minut před koncem hry netrkne, že máme málo bodů za turistický bonus, škoda. Pohled do výsledkovky ukazuje, že nejsme jediní, kdo ji nepochopil. Bohužel pro Hradečáky je cíl umístěn úplně špatně. Spoj, kterým potřebujeme jet, odjíždí 5 minut po ukončení hry. Dost nás mrzí, že se nemůže sejít s orgy, podívat se na správná řeší, podiskutovat atd. Ale další spoj jede až za další hodinu a všichni se potřebují dostat domů relativně brzo. Potřebujeme se vyspat před nedělními orienťáckými závody. Každopádně díky moc za hru, kterou jsme si celou dobu užívali.

• + Pěkná přiměřená trasa, která nevedla jen městem
• + Pěkné jednoduché šifry, hlavně ty v úvodu, u kterých se zapojoval celý tým.
• + Vhodně zvolená délka hry vzhledem k obtížnosti šifer, trase apod. Neměl jsem pocit, že jsem na dostihu, tak jak na jiných denních hrách.
• + Pěkné počasí zajištěné žlutými deštníky
• + Občerstvení na trase a cíli

• - Nenapovídající nápovědy na 2 poslední šifry
• - Cíl, který končí pozdě v hůře dostupném místo pro mimo pražské
• - Nejasná turistická bonusová šifra

Sepsal Martin