|
Psala se pozdní zima roku 2003, když jsem se viděl s Honzou Procházkou. Možná ještě ani nebyla tolik pozdní, každopádně byla ještě zima. A hned mi připomněl, co se mi už dávno vykouřilo z hlavy. Takovou tu hru, co se při ní celou noc běhá po Praze a luští se šifry, jak mi o ní kdysi vyprávěl. Měl dobře v paměti, že já jsem nebyl z řady dalších, kteří tento jeho nápad obratem zavrhli. Já jsem byl z těch, kteří na podobnou myšlenku sice rovnou nekývli, ale rovněž ji ihned nezatratili, a to bylo v tu chvíli zřejmě víc než dost. |
|
Celý článek...
|
