A bylo jaro. Všecko, všecko kvetlo. Bylo jaro 2001. Dost možná, že byla ještě zima. Kdo si to má po těch letech pamatovat. Začínající jaro nenechávalo člověka klidným. Brzy mělo začít léto. Léto je dobou krátkou, leč rok od roku čím dál více nabitou událostmi. V létě se nechodí do školy. A jednoho večera na přelomu této zimy a jara na kolejích v Praze-Podolí zrodila se myš Lenka. Myš Lenka se rodila dlouho než byla v Podolí vyslovena nahlas, leč porodní bolesti, které zpravidla každý porod doprovázejí, se v případě myš Lenky nedostavily. Šlo to jako po másle. "Půjdeme domů", pravila myš Lenka.

Rozpomínali jsme se na to, jak jsme jako malí kluci vždy ve stejnou dobu společně opouštěli školu a vydávali se na cestu domů. Cesta bývala leckdy dlouhá, vedená po cestách, kde chodili všichni, i po cestách, kde nechodil nikdo, byla prokládaná každý den jinou doprovodnou činností, více či méně legální, a každá taková cesta ze školy domů byla vždy znovu a znovu zážitkem. Je to normální, že lidé chodí ze školy domů, přece není možné v ní zůstávat do nekonečna. Co na tom, že doba se mění? Thymolinový úsměv zůstává!

A když se mění směrem, který jakkoli má mnoho co do sebe, ubíjí krásu všedního dne, není snazší cesty, než se době postavit čelem. Ta doba se vyznačovala tím, že naše školy byly v Praze. Nic proti matičce stověžaté, ale chodit každý den ze školy domů se dá dva kilometry, ale nikoli dvě stě. Na konci letního semestru to ale možné je. Venku je teplo, spát se dá kdekoli, není potřeba pospíchat, cesta ze školy domů se bez problémů může protáhnout na více než týden. Myš Lenka ještě chvilku skotačila po stole podolského klubu Hrob, rostly jí ambice a svaly, bylo ji číma dál víc vidět a hlavně slyšet. Když jsme se po nedlouhé době zase sešli, už jsme před námi nebyla jenom myš Lenka. Zrodila se expedice Suhosundel 2001.

Zprvu jako soukromá záležitost dvou poličských studentů v Praze, po rozeslání pozvánek jako soukromá záležitost dvou poličských studentů v Praze a jejich četných hostů. Co na tom, že se expedice nekonala tak, jak bylo původně naplánováno, tedy na konci letního semestru. Sešli jsme se v půli července v Praze-Hlubočepech a expedice byla zahájena. Původní podoba expedic nepřežila první ročník. Expedice Suhosundel 2001 se vyznačovala:

Pozor! Pralinky zvlášť nebyly vynalezeny na expedici Suhosundel 2001. Pralinky zvlášť byly vynalezeny mnohem dříve, zcela někým jiným a někde jinde. Jejich dohledatelný původ je pravděpodobně o rok starší a pochází z oblasti okolo Veselí nad Lužnicí. Na expedici Suhosundel 2001 trvalo celý jeden den, než přišly pralinky zvlášť na svět. Stalo se tak druhý večer expedice Suhosundel 2001 v nezapomenutelné hospodě Na staré poště v Kamenném Přívoze. Z Kamenného Přívozu dále nás na našem putování doprovázela láhev "rumu" a několik cédéček (rozuměj tabulek) čokolády. Expedice Suhosundel 2001 skončila po osmi dnech v Poličce s následujícími závěry: