Po úspěších roku 2005 začal rok 2006 plný očekávání. Rychlost naplňování očekávání je nicméně překvapivá. K narozeninám jsem obdržel opět pralinky zvlášť, tentokrát s kokosem navíc. Leden jako obvykle přinesl velké testování Svíček Jmelím ve Skutči-Radčicích. Dále přinesl nekonečně se vlekoucí práci na týmových tričkách Pralinek zvlášť. Sendvič, který jsme si vloni odpustili, nám tentokrát už neunikl. Respektive pouze poličské sekci, protože královéhradecká se momentálně nalézala někde v tramtárii. Náhradní tým Pomocní ponocní, kam jsme přibrali Olu, Pika a Ladju, skončil v těžké konkurenci Sendviče 2006 třetí, čímž jsme si rozmnožili barevnou škálu medailí.

A hned další start na nové hře - olomoucké Pewnosti 2006 nám přinesl ten poslední kov, který nám ještě chyběl - zlato za vítězství. A to navzdory tomu, že i tady byla konkurence silná, a navzdory tomu, že hned dvě opory týmu - Pepa a Martin - na poslední chvíli onemocněli a v tomto oslabení jsme startovali jen tři.

Protože pořadatelé her začali komě pořádání her ještě navíc s pořádat hru Škatule, hejbejte se, došlo na začátku dubna 2006 k mimořádné situaci, kdy jsem hostoval v týmu Jmelí na druhém ročníku Matrixu. Od úspěšného dokončení nás dělilo několik zásadních seků jak vlastních (nadměrné rozdělování týmu, luštění zbytečných úkolů) tak pořadatelských (odeslání části týmu na tříhodinový výlet do Kbel, opožděné dodání štaflí), v důsledku nichž nám chyběl čas. Výsledek byl ten, že zbytek Jmelí byl se svým výkonem (cca. 25. místo v dopočtu) spokojen, já až tak moc ne.

Po Matrixu hned v pondělí 10.4. byla v Praze na hlavním nádraží zdárně dokončena více než čtyři měsíce trvající operace Plyšový lev předáním Bonifáce z mých do Alčiných rukou.

Jinak nás pravidelná jarní šifrovací smršť docela minula. Matrix se Pralinkám zvlášť nezamlouval kvůli nutnosti dělení se v Praze a kvůli mrazivému termínu. Jmelí, které na Matrixu startovalo, proto přijalo jednu posilu z pralinkových řad a tak bylo možno v reakcích na hru číst i neobvyklé jméno Síba von Jmelí.

Jarní sezónu nám ještě nečekaně obohatil Pravý Bednář, od nějž jsme nakonec získali jeho poslední klíč. Do hry jsme zangažovali i nešifrovací sekci Pralinek zvlášť, takže bylo o zábavu postaráno na docela dlouho a pro docela dost lidí.

Vrcholem jarní sezóny měl být pro Pralinky zvlášť Osud. Měli jsme zde startovat v plné sestavě, leč nakonec se stal Osud 2006 největším debaklem pralinkovské historie. Na start dorazila včas jen poličská sekce, Petr pro jistotu nedorazil vůbec. Na zcela vyprázdněné louce, kde hra startovala jsme hodinu čekali na mapu, abychom si vyzkoušeli, jaké je být úplně poslední. Čtyřčlenným týmem jsme se stali až na pátém stanovišti z osmi, která jsme navštívili, a v kontextu těchto neštěstí nějak zaniká i skutečnost, že nám celou dobu lilo za krk.

Na Bedně 2006 jsme za nepřítomné opory týmu (Alču a Martina) přijali Zbožáka a Ladju (opět) jako externisty. Bednu jsme si sice zkazili svým divokým taktizováním, takže jsme do jejího cíle nedošli, byť osmé místo v dopočtu také nebylo úplně k zahození. Jedno neoddiskutovatelné prvenství nám ale z Bedny náleží. Jako tým, který nejrychleji prošel úvodní kolečko, jsme obdrželi historicky první SMSku ze systému BInfo. "Jste tu první, první tu byly Pralinky zvlášť, …"

Z Dnem 2006 jsme si pak udělali rodinnou záležitost. Tereza si postavila vlastní dětský tým Tchořím smradem, který hrál za kategorii Mladší a Zbožák a já jsme vytvořili dvoučlenný expertní tým, nazvaný opět Pomocní ponocní. Hra nám moc nevyšla. Ani jsme neměli výraznou radost z toho, že jsme vlastně druzí nejlepší mezi experty, protože to bylo tím, že hra nevyšla v podstatě nikomu.

Začátek léta trochu netradičně patřil testerům Svíček (Dopijem a pudem… a 2 odpadlíci z Prahor), jeho střed pak zcela tradičně patřil expedici Pralinky zvlášť 2006, která se konala na konci července na severní Moravě. Expedice se vyznačovala:

1) úmorným horkem od začátku do konce,
2) tím pádem dlouhými pobyty v hospodách,
3) neustálým připojováním a odpojováním členů,
4) prodloužením původně plánované trasy až do Městečka Trnávky-Mezihoří,
5) Jurovou teorií o asertivních spermiích v pleťových krémech.

Jako Pralinky zvlášť jsme se tentokrát vydali i na Krtčí norou 2006, chyběl nám jenom Petr. Hra byla jedním velkým dostihem, neboť šifry byly vesměs dost jednoduché a bylo jich málo. Takže rozvážně kráčející jedinci jako my neměli mnoho šancí na lepší umístění. S poměrně malým odstupem jsme tak dorazili do cíle jako čtvrtí a připsali jsme si tak na konto svou první bramborovou medaili. Alespoň jsme ale do cíle dorazili bez ztráty jediného bodu. Do cíle tentokrát dorazili i Tchořím smradem v sestavě Máša, Zbožák, Pik a Tereza.

Posledním závodem, kde jsme mohli poměřit síly s konkurencí, byla Tmou 2006. I tady jsme využili pořadatelské nabídky na možnost podloudné kvalifikace, tentokrát prostřednictvím jakéhosi chvalozpěvu. Kvalifikace coby noční můry Pralinek zvlášť jsme se tedy zbavili. Dali jsme najevo své natěšení a nakonec jsme si ze samotné hry, která se odehrávala v silném mrazu, odnesli dost rozpačité dojmy. Tak nějak nám připadalo, jako bychom nebyli na Tmou, ale na Exitu. Nápady na šifry sice krásné, ale realizace jakési polovičaté, přílišný čas strávený dlouhými přesuny a zbytečné zvýhodňování místních nám hodně braly radost ze hry. Neměli jsme příliš šanci Tmou stihnout, takže pro nás skončila z časových důvodů v lese u Soběšic. Alespoň jsme se ale udrželi v nejlepší dvacítce.

Sezónu akcí Pralinek zvlášť pak završil na konci listopadu Panexpediční sjezd Borová 2006 s výletem do Toulovcových Maštalí. Vyznačoval se hojnou účastí 13 osob, dalším rozvíjením Jurových teorií o asertivních spermiích v pleťových krémech, vulgárními písněmi, horkým chlebem, pálením Juniorpasu, doplněním hlasování top expediční nocleh a top expediční hospoda a plánem Expedice Pralinky zvlášť 2007 do Bílých Karpat.

Panexpedičním sjezdem měla sezóna končit. A aby bylo poličské sekci připomenuto, jak se fláká, neskončila. Již skoro rok rozdělaná práce na týmových tričkách byla završena tím, že se netrpělivý Ježíšek z Hradce Králové rozhodl nadělit tato trička pod stromeček. Takže v roce 2007 budeme v novém.

A několik poučení roku 2006 na závěr:

1) Každého lze porazit.
2) Vítězství Pralinek zvlášť na šifrovačce není nesmysl.
3) Podloudné způsoby kvalifikace nám dobře jdou.
4) Naši soupeři jsou čím dál nebezpečnější.
4a) I Jmelí.
4b) A rostou nám noví.
5) Prošoupem kecky.