Na Krtčí noru jsme se těšili už od jara, kdy jsme se rozhodli, že jí půjdeme. Po Svíčkách a Hradecké sově Nora nabízela příjemnou možnost účastnit se šifrovačky v roli hráče a ne orga.

Start

Na Noru jsme se registrujeme mezi prvními a netrpělivě vyčkáváme na start. Bezproblémový start hatí Pepa, který den před norou bohužel odřekl účast ze zdravotních důvodů drahé polovičky. A tak narychlo sháníme náhradníka. Nakonec místo obsadí Ladja, který účast slibuje jen do odpoledne. Nakonec vydrží až téměř do konce.

Na místo startu dorážíme docela v pohodě, jen Alča zamění Husitskou za Hrnčířskou a zaznamená tak první pokus o zabloudění. Zaregistrujeme se a čekáme na začátek. Mezitím se přidá Tomáš, Petr a Ladja.

Vyjmenovaná slova

Po krátkém úvodu se již vylepují první obrázky. Proč to proboha lepí zprava? Že by chyba? Ne, chybka je v nedotištěných zvratných zájmenech. První obrázek nám toho moc neříká, druhý také ne. To už mizí tým Tchořím smradem. To tak nemůžeme nechat. Zkoušíme nakreslit první obrázek s nějakou vlastností a orgům ji vnutit jako správnou odpověď. Nic. Mezitím je vyvěšeno stéblo obilí. Dlouho nám trvá překvalifikovat obilí na pýr a pak už je to jasné. Vyřešili jsme jako druzí. Hlavně nám dlouho trvalo překvalifikovat stydí se na pýřit se. Ale odchod Tchořích smradů nás dostatečně popostrčil, abychom se nad tím zamysleli jinak. Pěkná šifra. V duchu litujeme úbohé Slováky.

Šifra pro tým

V rychlosti se přesunujeme na Červinkovu. Tchořím smradem už luští. Tchořím smradem první, my druzí, na trávníku 8 klíčových organizátorů, autorů a testerů Svíček, jeden host a Krtke opodál. Jinak nikde nikdo. Hezká sestava. Začínáme počítat slova v řádcích apod. Po krátké debatě, v čem se jednotlivá zadání pro různé týmy mohou lišit, označujeme jména za oddělovače. Začínáme opět počítat. Mezi oddělovači je od jednoho do čtyř slov. Jasná morseovka. Začíná to pěkně LES.. Ale místo morseovky to je nádherný trojský kůň, za kterého by Svíčky nemusely stydět.

Nakonec správný postup odhalujeme a vyrážíme na třetí stanoviště. A vyplatil se nám Ladja jako rodilý Brňák, protože my ostatní bychom nevěděli, kde výsledek hledat.

69

Cestou předbíháme jeden tým, ale na zastávce se zase setkáváme, protože autobus nejede. Do jeho příjezdu je nástupiště plné týmů. Propad. Šifru dostáváme asi jako 15. Usedáme ke stolu a začínáme luštit.

Vypadá to jako šestka. Ladja čte šestá písmena. Co dál. Točíme o 180 stupňů a čteme devátá. Co je šesté a deváté? A to už Alča začíná vybarvovat F a I. Nikdo ji nevěří, ale ono z toho leze Z. Při prvním O už víme, že jedeme na zvířátka.

Hodně pěkná vícestupňová šifra s hinty na pokračování.

Zvířátka

Tramvaj nádherně navazuje na autobus. Jsme tu první. Bereme šifru a jdeme ji luštit k mostu. Stejných zvířátek je maximálně do 4. Jdou seřadit podle velikosti a podle jmen. Snad první nápad je morseovka a funguje.

Cestou na tramvaj ještě Síba vykřikuje před frikulíny, že jediná hráz je přece na přehradě. Prý si jich nevšiml. No jo. Nevšiml sem si, že sedí za zdí. A to, že někde poblíž budou, bylo jasné, když jsem je krátce před tím zdravil slovy: „Ježiš čau. Vás už sem neviděl ani nepamatuju…“

Krásná jednoduchá a elegantní šifra.

Lomená čára

Na hráz dorážíme jako první. Naposledy. Bereme šifru a uvelebíme se těsně vedle hráze. Tomáš má první nápad na obsahy vykousnutých částí. Této myšlence napovídá centimetrová síť, uzavřený útvar a relativní složitost.

Dvě skupiny počítají obsah různými způsoby. Buď počítají vykousnuté části nebo samotný útvar. Bohužel obě skupiny dojdou k různým výsledkům. Ale ani jeden nevede k úspěšnému řešení.

Zkoušíme analyzovat různé zahnutí čáry, vrcholy v řádku. Dokonce si vypisujeme souřadnice vrcholů. Bohužel jsme příliš upnutí na obsahy. Alče začíná být zima. Už jsme tu přes hodinu.

Zvedneme se přesuneme o kousek dál do hospody na čaj a pivo. Opravujeme chyby v obsazích a chvilkami to vypadá, že by to mohla být nedaleká kóta. Nic.

Pořád nechceme otevřít nápovědu, protože na loňském ročníku bodovaly týmy, které nic nevzali. Čas je neúprosný. Otvíráme ji a chvilku na ni zíráme. Na konec zmrzlá Alča prohlásí, že je třeba obarvit vrcholy. Jde se dál. Morálka upadá, říkáme si, že budeme tak okolo dvacátého místa.

Šifra to byla pěkná, ale nám prostě nejdou šifry, kdy musíme ze spousty různých prvků bez nějaké jasné indicie ignorovat všechny až na jeden.

Kostky

Vybereme v rychlosti 3 nejhezčí obrázky a jdeme si s šiframi sednout na pískoviště. Alča ale ještě předtím obsadí houpacího koně. Zbytek týmu luští šifry. Chceme jít výzvu, proto ji všichni až na mě luští. Já pro jistotu koukám do Pohody, ale motivace mi trochu chybí.

Po hodině dochází nápady, Alča začíná poletovat okolo, aby se zahřála. Vždycky někam zmizí a po chvilce se znovu vynoří z naprosto nečekané strany. Pak dáme s nápovědou aspoň Pohodu, ale nikomu se na ni nechce. Počítáme body a kontrolujeme čas. Výzvě dáme ještě půl hodiny a jdeme Pohodu.

Alče už je dost velká zima, zapojuje se do luštění Výzvy a řešení je za chvilku na světě.

Obě to byly pěkné šifry.

Graf

Jdeme krléš na kótu. Konečně jsme nahoře. Kupodivu tu i přes naše zdržení na 5 a 6 nebylo tolik týmů, co jsme mysleli. Koukají na nás přemnožení krtci. Co s nimi?

Mezitím se z opačného směru než jsme přišli přiblíží běžec Haluze.

Tomáš přichází na procenta a za chvilku je řešení na světě.

Docela pěkná jednoduchá šifra.

Chemik

Tomáš nás přímo vede k soutoku. Cestou mineme nádherný velký pravý hřib. Vyzvedneme šifru a uvelebíme se na cestě. Prasátka odchází a my pořád analyzujeme divná slova a celkový kontext povídky.

Běžec Haluze přibíhá opět z opačné strany. Za chvilku je tu i zbytek týmu.

Nakonec mě trknou do očí chemické koncovky. Za 20 minut se posouváme na další stanoviště. Šifra vycházela z výborného nápadu a zpracování bylo také skvělé.

Osmisměrka

Chvilku se dohadujeme, kde bude následující stanoviště, protože U zeleného stolu ukazuje na velké území. Chvilku se dohadujeme na místě, než nám dojde, že bude lepší se dohadovat alespoň za chůze směrem k onomu velkému území. Nakonec to nebylo tak hrozné na nalezení.

Usedneme na křižovatce a začneme luštit paralelně osmisměrku. První seznam kroužkujeme a druhý škrtáme. Začni zde. Ale, kde přesně. Na Z nebo na B. Nakonec mě napoprvé napadne ten správný nápad a jde se dál.

Šifra byla pro nás jednoduchá, ale kdybychom na správný postup rychle nepřišli, mohli jsme zkoušet hodně postupů. Já bych teda řekl, že jsme měli dost štěstí. Každopádně přijít do plného lesa a odejít z lesa plného týmiž lidmi bylo velmi příjemným povzbuzením.

Indicie

Jdeme po zelené, protože zkratkou bychom mohli minout betonové bloky. Nakonec se z něho vyklube most Hitlerovy dálnice. Dlouho prozkoumáváme, kde by mohla být šifra. Po 10 minutách ji nacházíme v odvodňovací rouře. A během hledání nás tam jebou zemědělci, že jim dupeme v kopřivách.

Přesouváme se na zastávku, protože Ladja plánuje odjezd do Brna. Cestou začínáme procházet indicie. Červený a černý je na světě hodně rychle. Odhalujeme Kafku a nanové a ruskou ruletu. Internet napoví superstar. Nakonec se dohodneme, že všechny atentáty byly spáchány v autě.

Chvilku nám trvalo, než jsme poznali, že indicie jsou dvě, aby se navzájem potvrzovaly.

Všeobecně řečeno, tento typ šifer nám sedí. Šifra se nám líbila. Hodně. Přišli jsme nakonec na všechny indicie.

Stříhánky

U studánky vyzvedáváme další zadání. Je tu dost přelidněno, takže volné místo najdeme až u golfového hřiště.

Proč je to proboha celé černé. Tomáš si všímá divného šedivého pruhu přes šifru. Prý z ní dokáže vykoukat na začátku písmenko. Zkouší to i gumovat. Nakonec se to ukáže jako tisková chyba.

Proč to je proboha předehnuté? Jasně půjde to přehnout a prosvítit. A docela to jde. Jen z toho nic neleze. Pak si všimnu toho, že když se kříží dvě bílé čáry, tak doslova svítí. Po jejich zvýraznění z toho lezou různé půlkružnice.

Nakonec si Petr všimne, že po přeložení jsou v bílých čárách vidět písmenka – H C Y S .. Jde se na Sychrov.

Pěkná šifra, kterou jsme dali naprosto neautorským postupem. Černá barva nám vůbec nezabránila jejímu prosvícení.

Hodiny

Dojdeme na poslední stanoviště. Pomalinku se začíná stmívat. Sebereme šifru a jdeme na místo cíle. Cestou analyzujeme hodiny. Během přesunu přijdeme na to, jak je to s překrytými ručičkami.

U cíle se Ladja jde podívat na jízdní řád busu. Protože první spoj jede asi za minutu, nasedne i se zadáním a nic nám neřekne. Teda on by rád, ale mně během hry zdechl telefon a na nikoho jiného nemá číslo. Mezitím najdeme místo na hřišti a začneme luštit. Až za 10 minut je nám jasné, jak je to Ladjou. A celý zbytek luštění luštíme ve stresu, že nám Ladja odvezl i něco víc než jen zadání, takže jsme se možná celý den snažili marně.

Během prvních pár minut doplníme chybějící ručičky. V každém směru jich musí být šest, takže to není problém. Nevím jestli pohyby ručiček musely dojít do tohoto stavu, ale opět jsme přeskočili autorské řešení a tím si způsobili problémy, protože jsme nepoužili pohyby.

Po umístění ručiček jsme předpokládali, že musíme určit písmenka okolo otazníku. A pak přečteme po směru hodinových ručiček heslo.

Jak blízko jsme byli řešení. Místo toho začínáme vymýšlet šílené konstrukce jak dostat písmena k otazníku. Myslíme si, že písmenka jdou přečíst podle jiného pořadí a napovědět, co dát k otazníku.

Tamtamy nám říkají, že když dáme heslo bez nápovědy, máme šanci na bednu.

Alče začíná být hodně velká zima. Podaří se jí uhádat teplou hospodu. Bohužel ani tam nás nic nenapadne. Asi čekáme něco složitějšího.

Čas nás tlačí, nevyluštit heslo by nás stálo hodně v pořadí. Otevíráme nápovědu. Že by to bylo tak jednoduché? Jen přesunout otazník do středu? Vychází raut. To není zrovna moc české slovo.

Alča s Petrem to jdou zkusit. My s Tomášem tomu moc nevěříme a luštíme dál.

A ono to kupodivu vyšlo.

Cíl

Tím, že jsme vzali nápovědu, můžeme být maximálně třetí. Ale to by tu nesměl být Que Frio, který prošel hru bez ztráty kytičky.

A tak jsme zase čtvrtí stejně jako loni. Brambory jsou nám prostě souzeny. Navíc to potvrzuje umístění na kvalifikaci Tmou. Možná se časem přejmenujeme na Brambory zvlášť. I když to bychom se vzdali úspěšného PR.

Získáváme klobásy před hodinou objednané Lamami na varanech. A je tu vyhlášení vítězů.

Ze shromážděného davu začínají mít Pralinky narážky na naše čtvrté místo. Michal se toho chytne a pozve nás pódium. Co nevyluštíme, to ukecáme. Což bylo veselé: Michal: Takže přistoupíme k vyhlášení tří nejlepších… Já: Čtyř! Michal: …a z nich čtvrté jsou Pralinky zvlášť. Byli jsme tam trochu jako Paris Hilton. Není důležité něco umět a dokázat, ale být v záři reflektorů a před objektivy fotoaparátů. A k tomu stačí trocha zdravé drzosti. Z pódia kyneme davu.

A postupně se po nás na podium dostávají prasátka, lamy a Que Frio, kterým tímto ještě jednou blahopřejeme.

Večer se sejdeme u Pantátů s Tchořím smradem na tradiční Ponorné.

Šifry byly hodně pěkné a propracované. Jen nás zarazilo, že nám šifry na Výzvě šly podstatně lépe a rychleji, než šifry na společné části. Nejtěžší pro nás letos byly pětka, šestka a cílové heslo.

Děkujeme Krtkům za báječnou hru a pevně doufáme, že příště na nás zbude něco lepšího než brambory. Alespoň burčák. Na tradiční krtkonorní nápoj jsme tentokrát za celou dobu nenarazili ani jednou.

Sepsal Martin, okomentoval Síba